Je začátek Února 2019 a naše velké dobrodružství na druhém konci planety se blíží. Po nekonečném balení je na čase opustit náš "domov" v Southendu (Anglie), nasednou do taxíku a vyrazit na letiště (zatím „jen" do Prahy). Vše probíhalo poměrně hladce a po únavném odbavení všech našich krámu co vláčíme do Čech jsme konečně usedli na tak známe sedadlo a mohli si oddychnout.
"Je neuvěřitelný jak dlouho trvá letištní kontrola... vybalit všechnu elektroniku z příruční ho zavazadla, sundat boty, telefon v kapse atd (však to znáte) " - S.
„O půl hodiny později, když Sabina konečne poskládala její příruček zpět, spustila nekončící lavinu stížností. Téměř jako kdyby nečekala nutnost vypráznit obsah batohu- půl hodina života jež mi už nikdo nevrátí." - L.
„Dámy a pánové, toto je hlášení pro cestující letu EZY7365 do Prahy. S lítostí oznamujeme, že let společnosti Easy Jet do Prahy byl ZRUŠEN."
„Jakmile jsem slyšela to hlášení, jako by mi někdo dal pěstí. Vše na co jsem se zmohla byl pláč. Namísto nasednutí do letadla jsme museli opustit odletovou halu, vyzvednout si zpět zavazadla a přebookovat let." - S
Zaměstnanci letecké společnosti nás vyvedli z odletové haly zpět k odbavovací přepážce, kde jsme přebookovali náš let na následující den a poskytli nám zdarma noc v hotelu. Mezi tím nad Prahou stále kroužilo několik letadel, které kvůli hustému sněhu nemohli přistát - to jsme mohli být my.
"Díky Bohu celý proces byl relativně jednoduchý - letecká společnost vše zařídila za nás a ubytovala nás v letištním hotelu doslova za rohem, včetně večeře a snídaně... sice jsme ztratili den, ale brzy jsme se přes to přenesli a smířili se s tím, že občas vše nejde podle plánu." - L
Holiday Inn není zrovna hotel Ritz, nicméně postel byla mnohem pohodlnější než jsme zvyklí a měli jsme vanu (i taková maličkost udělá obrovskou radost). Po skromné hotelové večeři nás vyzvedl bývalý "host-dad" Craig a my tak mohli strávit ještě jeden poslední večer s „host-family", pro kterou Sabina pracovala jako Au Pair.
Po výborném spánku jsme si vychutnali hotelovou snídani, Sabina znovu skočila do vany a hurá zpět do odletové haly. Letištní odbavení bylo stejně vyčerpávající jako předešlý den, nicméně tentokrát jsme i nasedli do letadla a cesta do Prahy proběhla hladce. Vše se najednou opět začalo ubírat správným směrem a my se znovu mohli těšit na Working Holiday na Novém Zélandu... alespoň na nějakou dobu ...
Piloti v Číně se rozhodli stávkovat jen pár dní před naším plánovaným letem s China Airlines! Ano, hádáte správně - náš perfektně plánovaný let na Zéland s 15-ti hodinovým mezipřistáním v Taipei (Taiwan) byl zrušen. Respektive náš navazující let z Brisbane do Aucklandu byl zrušen, nicméně pokoušet štěstěnu a mít let jistý pouze do Austrálie se nám moc nezamlouvalo.
„Ještě jsme ani nesbalili a většina našich letů byla zrušená! To je osud. Doslova vše co může jde do kytek .. my se na Zéland nikdy nedostaneme." - S
Od momentu, kdy jsme vystoupili z taxíku na letišti v Southendu, nic nešlo zrovna po másle. Od zoufalé snahy nakoupit nějaké Taiwanské peníze až po promeškání důležité lékařské prohlídky před odletem.
„Dokonce i já už ztrácel naději. Pořád jsem opakoval, že stávka brzy skončí a náš let, a vše ostatní, proběhne podle plánu. Ve skutečnosti se mi honilo hlavou kolik by nás stálo zajištění jiného letu a samozřejmě jak by to ovlivnilo nás rozpočet na koupi auta." - L.
Věřte tomu či ne, stávka skončila před naším plánovaným letem a většina letů byla nahrazena. To se pochopitelně netýkalo našeho letu. Náš ideální let na Zéland s dnem v Taipei byl oficiálně zrušen (tak to vypadá, že ty Taiwanské $$$ nakonec potřebovat nebudeme). Následujících několik dní bylo plné stresu a dohadování o podmínkách náhradního letu, komplikované nečekaným selháním serveru. Díky pomoci skvělého týmu CZECH Kiwis jsme ale nakonec dostali vyhovující náhradní let s krátkým mezipřistáním v Jižní Korei.
Let z Prahy na Incheon letiště v Korei trval deset hodin. Ačkoliv se zdálo, že jsme v letadle strávili věčnost, Korean Airlines se o nás královsky starali. Všechny sedadla byly vybaveny malými monitory s výběrem filmů, her a dokonce i záběry z několika kamer na letadle. Jídlo nebylo špatné a místo pro nohy taky bylo dost. Na letišti v Korei jsme měli čtyři hodiny na přestup, které jsme strávili u jídla, či hledáním kde něco zakousnout. S plnými žaludky jsme se zařadili do fronty u Gate ✗ a nasedli do dalšího letadla, tentokrát do Aucklandu...
Následující článek: Přistání v Aucklandu
Více fotek v GALERII